Antihistaminika: Vaše tajná zbraň proti alergiím?

Co jsou antihistaminika?

Antihistaminika jsou typem léků, které se používají k úlevě od symptomů alergií. Fungují tak, že blokují účinky histaminu, chemické látky uvolňované v těle při alergické reakci. Histamin způsobuje řadu nepříjemných příznaků, jako je rýma, kýchání, svědění, vodnaté oči a kožní vyrážky. Antihistaminika působí tak, že se vážou na histaminové receptory v buňkách, čímž brání histaminu, aby se na ně navázal a vyvolal alergickou reakci. Existují dva hlavní typy antihistaminik: sedativní a nesedativní. Sedativní antihistaminika, jako je difenhydramin (např. Benadryl), mohou způsobovat ospalost a neměly by se užívat před řízením nebo obsluhou strojů. Nesedativní antihistaminika, jako je loratadin (např. Claritin) nebo cetirizin (např. Zyrtec), nezpůsobují takovou ospalost a jsou obecně považována za bezpečnější pro denní užívání. Léky proti alergii jsou k dispozici ve formě tablet, kapslí, tekutin, nosních sprejů a očních kapek. Je důležité si uvědomit, že antihistaminika jsou pouze jednou z částí léčby alergií. Další opatření, jako je vyhýbání se spouštěčům alergií a užívání dalších léků, jako jsou nosní kortikosteroidy, mohou být také nezbytná k účinné kontrole symptomů alergie.

Typy antihistaminik

Existují dva hlavní typy antihistaminik: sedativní a nesedativní. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, jak snadno prostupují hematoencefalickou bariérou, což je ochranná bariéra mezi krevním oběhem a mozkem. Sedativní antihistaminika snadno prostupují touto bariérou a mohou tak způsobovat ospalost. Naopak nesedativní antihistaminika prostupují hematoencefalickou bariérou jen minimálně, a proto nezpůsobují tak výraznou ospalost.

Mezi sedativní antihistaminika patří například léky s účinnými látkami jako difenhydramin nebo chlorfenamin. Tyto léky jsou sice účinné v boji s alergickými příznaky, ale jejich sedativní účinky je mohou činit nevhodnými pro užívání během dne, zejména při činnostech vyžadujících soustředění, jako je řízení motorových vozidel.

Nesedativní antihistaminika, jako je například loratadin, cetirizin nebo fexofenadin, jsou často lékem první volby pro léčbu alergií. Jsou k dostání v různých lékových formách, včetně tablet, sirupů a kapek, a jsou obvykle dobře snášeny.

Je důležité si uvědomit, že i nesedativní antihistaminika mohou u některých lidí způsobovat mírnou ospalost, a proto je vhodné vyzkoušet jejich účinek nejprve v době, kdy není nutné řídit motorová vozidla nebo vykonávat jiné činnosti vyžadující zvýšenou pozornost. Vždy se řiďte pokyny svého lékaře nebo lékárníka a pečlivě si přečtěte příbalový leták léku.

Jak fungují?

Antihistaminika patří mezi nejčastěji užívané léky proti alergii. Fungují tak, že blokují účinky histaminu, látky, kterou si naše tělo vytváří jako součást obranné reakce na alergeny. Histamin je zodpovědný za typické alergické příznaky, jako je rýma, kýchání, svědění očí a kopřivka. Antihistaminika se vážou na histaminové receptory v našem těle a brání tak histaminu, aby se na ně navázal a vyvolal alergickou reakci. Existují různé typy antihistaminik, které se liší svou chemickou strukturou a tím i svými vlastnostmi. Některá antihistaminika jsou dostupná bez lékařského předpisu, zatímco jiná vyžadují recept od lékaře. Je důležité si uvědomit, že antihistaminika neléčí příčinu alergie, ale pouze zmírňují její příznaky.

Antihistaminikum	Generace	Dostupné bez předpisu	Výskyt ospalosti
Cetirizin	2. generace	Ano	Nízký
Loratadin	2. generace	Ano	Nízký
Levocetirizin	3. generace	Ne	Velmi nízký

Na co se používají?

Antihistaminika, často označovaná jako léky proti alergii, se používají k úlevě od symptomů alergických reakcí. Alergická reakce nastává, když imunitní systém přehnaně reaguje na látku v prostředí, jako je pyl, prach nebo zvířecí srst, která je obvykle neškodná. Tyto látky se nazývají alergeny. Během alergické reakce tělo uvolňuje histamin a další chemické látky, které způsobují nepříjemné příznaky, jako je kýchání, rýma, svědění očí, kopřivka a otoky. Antihistaminika blokují účinky histaminu v těle, čímž zmírňují nebo předcházejí těmto příznakům. Je důležité si uvědomit, že antihistaminika neléčí základní příčinu alergie, ale pouze zmírňují její projevy. Pro dlouhodobou léčbu alergií je důležité poradit se s lékařem o dalších možnostech léčby, jako je alergenová imunoterapie.

Antihistaminika jsou jako brýle pro imunitní systém - pomáhají mu vidět alergeny ostřeji a efektivněji s nimi bojovat.

Zdeněk Špaček

Dávkování a užívání

Dávkování a užívání antihistaminik a léků proti alergii se liší v závislosti na typu přípravku, věku pacienta a závažnosti symptomů. Vždy dodržujte pokyny lékaře a informace uvedené v příbalovém letáku. Nikdy nepřekračujte doporučenou dávku, i když se vaše příznaky nezlepší ihned. Pokud zapomenete užít dávku, vezměte si ji, jakmile si vzpomenete. Pokud se však blíží čas na další dávku, vynechejte zapomenutou dávku a pokračujte v pravidelném dávkování. Neužívejte dvojnásobnou dávku, abyste nahradili vynechanou dávku. Antihistaminika a léky proti alergii mohou interagovat s jinými léky, proto informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte, včetně léků volně prodejných, doplňků stravy a bylinných přípravků. Některé antihistaminika mohou způsobovat ospalost, proto se vyvarujte řízení motorových vozidel a obsluhy strojů, dokud nebudete vědět, jak na vás lék působí. Pokud se u vás vyskytnou závažné nežádoucí účinky, jako je alergická reakce, otok obličeje, rtů, jazyka nebo krku, potíže s dýcháním nebo závratě, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Nežádoucí účinky

Ačkoliv jsou antihistaminika a léky proti alergii obecně považovány za bezpečné, mohou se u některých pacientů vyskytnout nežádoucí účinky. Mezi nejčastější patří ospalost, sucho v ústech, rozmazané vidění a zácpa. Tyto účinky jsou obvykle mírné a po několika dnech užívání léků samy odezní.

Vzácněji se mohou vyskytnout i závažnější nežádoucí účinky, jako jsou například srdeční arytmie, zmatenost, halucinace a alergické reakce. Pokud se u vás vyskytne jakýkoli nežádoucí účinek, ať už mírný nebo závažný, okamžitě o tom informujte svého lékaře. Ten vám může doporučit jiný lék nebo upravit dávkování.

Je důležité si uvědomit, že ne každý, kdo užívá antihistaminika nebo léky proti alergii, se setká s nežádoucími účinky. Pokud se u vás nežádoucí účinky vyskytnou, je důležité nepanikařit. Většina z nich je mírná a dá se s nimi snadno vypořádat. V případě pochybností se vždy poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.

Interakce s jinými léky

Před užitím jakýchkoli léků proti alergii, včetně antihistaminik, je nezbytné informovat svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, a to včetně léků na předpis, volně prodejných léků, vitamínů a bylinných doplňků. Některé léky mohou s antihistaminiky interagovat a způsobit nežádoucí účinky nebo snížit jejich účinnost.

Mezi léky, které mohou interagovat s antihistaminiky, patří: léky na spaní, sedativa, léky na úzkost, svalové relaxanty a některé léky na depresi. Tyto léky mohou zesilovat sedativní účinky antihistaminik, což může vést k nadměrné ospalosti, závratím nebo problémům s koordinací.

Alkohol může také interagovat s antihistaminiky a zvyšovat riziko nežádoucích účinků, jako je ospalost a závratě.

Je důležité si uvědomit, že tento seznam není vyčerpávající a existují i ​​další léky, které mohou s antihistaminiky interagovat. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem o všech lécích, které užíváte, abyste se ujistili, že je bezpečné užívat je s antihistaminiky.

Bezpečnost a upozornění

Antihistaminika jsou obecně bezpečná léčiva, pokud jsou užívána podle pokynů lékaře nebo lékárníka. Nicméně, jako u všech léků, i zde existují určitá rizika a nežádoucí účinky. Mezi nejčastější nežádoucí účinky antihistaminik patří ospalost, sucho v ústech, rozmazané vidění a zácpa. Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle mírné a samy odezní během několika dní. Pokud přetrvávají nebo jsou obtěžující, poraďte se se svým lékařem. Některá antihistaminika mohou interagovat s jinými léky, proto je důležité informovat svého lékaře o všech lécích, které užíváte, včetně léků volně prodejných a doplňků stravy. Řízení motorových vozidel nebo obsluha strojů může být po užití některých antihistaminik nebezpečná, zejména pokud s nimi teprve začínáte léčbu nebo užíváte vyšší dávky. Pokud zaznamenáte jakékoli neobvyklé nebo závažné nežádoucí účinky, jako je rychlý nebo nepravidelný srdeční tep, závratě, zmatenost nebo alergická reakce (svědění, kopřivka, otok), okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Pamatujte, že tento text slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje rady kvalifikovaného zdravotnického pracovníka.

Alternativy k antihistaminikům

Existuje spousta způsobů, jak si poradit s alergiemi i bez antihistaminik. Třeba nosní spreje s mořskou vodou - ty jsou fakt super na pročištění nosu od alergenů, podobně jako když si proplachujeme uši při zánětu ucha. Pak máme taky nosní spreje s kortikosteroidy na zklidnění zánětu, což může pomoct podobně jako při zánětu ucha. Když vás trápí svědění, pálení a slzení očí, můžete sáhnout po očních kapkách s antihistaminiky nebo stabilizátory žírných buněk. No a samozřejmě je důležitý vyhýbat se věcem, co alergii spouští. Jestli jste alergický na pyl, tak v sezóně radši moc nechodit ven, větrat když je pylu míň, a po návratu domů si umejt obličej a ruce. Když máte alergii na roztoče, musíte doma pořádně uklízet, větrat a prát povlečení na vyšší teploty. Někdy může zabrat i taková ta alergenová imunoterapie, kdy vám postupně dávají větší a větší dávky alergenu, aby si na to tělo zvyklo - podobný princip jako když se tělo učí bojovat se zánětem ucha. Je to ale běh na dlouhou trať a musíte být trpěliví.

Kdy navštívit lékaře?

I když jsou antihistaminika a léky proti alergii obecně považovány za bezpečné, existují situace, kdy je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Pokud se vaše příznaky nezlepší ani po týdnu užívání volně prodejných léků, je vhodné navštívit lékaře. Stejně tak byste měli vyhledat lékařskou pomoc, pokud jsou vaše příznaky velmi závažné, jako je například silný otok, potíže s dýcháním nebo závratě. V těchto případech může být nutná silnější léčba nebo může jít o příznak závažnějšího zdravotního problému. Lékaře byste měli navštívit i v případě, že se u vás objeví nežádoucí účinky léků, jako je například ospalost, sucho v ústech nebo rozmazané vidění.