Odpověď: Fascinující svět: Popis oka a jeho tajemství

Zevní části oka

Zevní část oka představuje tu část zrakového ústrojí, která je viditelná pouhým okem. Patří sem oční víčka, řasy, spojivka a slzné ústrojí. Oční víčka chrání oko před vnějšími vlivy, jako je prach, vítr nebo světlo. Řasy, umístěné na okraji víček, slouží jako jemná bariéra proti prachu a nečistotám. Spojivka je tenká průhledná blána, která pokrývá vnitřní stranu víček a oční bělmo. Zvlhčuje povrch oka a chrání ho před infekcí. Slzné ústrojí produkuje slzy, které zvlhčují a čistí povrch oka. Slzy obsahují látky s antibakteriálními účinky, které chrání oko před infekcí. Zevní části oka hrají důležitou roli v ochraně oka a zajištění jeho správné funkce.

Oční víčka a řasy

Oční víčka představují důležitou ochrannou bariéru oka. Horní a dolní víčko, tvořené kůží, svaly a vazivem, se setkávají v zevním a vnitřním koutku oka. Pohyb víček, řízený drobnými svaly, umožňuje mrkání, reflexní mechanismus, který zvlhčuje a čistí povrch oka. Mrkání rozprostírá slzy produkované slznými žlázami, čímž zabraňuje vysychání rohovky a spojivky. Součástí víček jsou i řasy, drobné chloupky vyrůstající z okrajů víček. Řasy fungují jako jemný filtr, zachycující prach a nečistoty, které by mohly dráždit oko. Vnitřní stranu víček a povrch oka pokrývá průhledná sliznice zvaná spojivka. Spojivka produkuje hlen, který je součástí slzného filmu a přispívá k udržení vlhkého a zdravého povrchu oka.

Spojivka a slzné ústrojí

Spojivka je tenká, průhledná blána, která vystýlá vnitřní stranu víček a pokrývá přední část očního bělma. Její hlavní funkcí je chránit oko před infekcí a udržovat jeho povrch vlhký. Spojivka obsahuje drobné cévy, které ji zásobují krví, a také slzné žlázy, jež produkují slzy. Slzy jsou důležité pro zvlhčování a čištění oka. Obsahují enzymy, které ničí bakterie a jiné mikroorganismy, a pomáhají odstraňovat nečistoty a prach. Slzné ústrojí se skládá ze slzných žláz, slzných kanálků, slzného vaku a slzovodu. Slzy se tvoří ve slzných žlázách a poté stékají po povrchu oka do slzných kanálků, které se nacházejí ve vnitřních koutcích víček. Odtud jsou slzy odváděny do slzného vaku a slzovodem do nosní dutiny. Správná funkce spojivky a slzného ústrojí je nezbytná pro zdraví očí. Pokud dojde k jejich podráždění, infekci nebo zablokování slzných cest, může to vést k různým očním potížím, jako je zánět spojivek, syndrom suchého oka nebo slzení očí.

Bělima, rohovka a duhovka

Bělima, rohovka a duhovka jsou důležité části oka, z nichž každá hraje klíčovou roli v procesu vidění. Bělima, známá také jako "oční bělmo", tvoří pevnou, bílou vnější vrstvu oka. Její hlavní funkcí je chránit oko před poškozením a udržovat jeho tvar. V přední části oka přechází bělima v průhlednou rohovku. Rohovka je prvním a nejvýznamnějším optickým prvkem oka, který láme světelné paprsky a umožňuje jejich vstup do oka. Na rozdíl od bělimy neobsahuje rohovka žádné cévy a je vyživována slzným filmem a komorovou vodou. Za rohovkou se nachází duhovka, pigmentovaná část oka, která určuje jeho barvu. Duhovka funguje podobně jako clona fotoaparátu - reguluje množství světla vstupujícího do oka stahováním a roztahováním zornice, otvoru uprostřed duhovky.

Část oka	Funkce	Porovnání
Rohovka (cornea)	Propouští a láme světlo do oka	Jako okno na fotoaparátu
Duhovka (iris)	Regulace množství světla vstupujícího do oka	Jako clona na fotoaparátu
Zornice (pupil)	Otevírá a zavírá se, aby regulovala množství světla	Jako otvor v cloně fotoaparátu
Čočka (lens)	Zaostřuje světlo na sítnici	Jako objektiv fotoaparátu
Sítnice (retina)	Zachytává světlo a převádí ho na nervové impulsy	Jako film nebo senzor ve fotoaparátu

Zornice a čočka

Zornice a čočka jsou dvě klíčové struktury oka, které spolupracují, abychom viděli ostře na různé vzdálenosti. Zornice je ve skutečnosti otvor v centru duhovky, barevné části oka. Vypadá jako černý kruh uprostřed oka. Velikost zornice se neustále mění v závislosti na množství světla v okolí. Když je světla hodně, zornice se stáhne, aby omezila množství světla vstupujícího do oka. Naopak, za šera se zornice rozšíří, aby zachytila co nejvíce dostupného světla. Tento mechanismus řídí sval duhovky. Čočka se nachází hned za zornicí a má za úkol zaostřovat světelné paprsky na sítnici, světločivnou vrstvu na zadní straně oka. Čočka je pružná a dokáže měnit svůj tvar, čímž umožňuje zaostřit na blízké i vzdálené předměty. Tento proces se nazývá akomodace. Poruchy zraku, jako je krátkozrakost nebo dalekozrakost, jsou často způsobeny nepravidelným tvarem oka, kvůli kterému čočka nedokáže správně zaostřit obraz na sítnici.

Sklivec a sítnice

Sklivec je průhledná hmota rosolovité konzistence, která vyplňuje prostor mezi čočkou a sítnicí. Tvoří asi 80 % objemu oka a jeho hlavní funkcí je udržovat tvar oční koule a chránit jemnou sítnici. Sklivec je tvořen z 99 % vodou a zbylé procento tvoří proteiny, soli a kyselina hyaluronová, která mu dodává gelovou konzistenci. S přibývajícím věkem dochází k přirozenému zkapalňování sklivce, což může vést k jeho smršťování a odchlípení od sítnice. Sítnice je tenká vrstva buněk, která vystýlá vnitřní zadní část oka. Její hlavní funkcí je zachycovat světelné paprsky a převádět je na nervové impulsy, které jsou následně zrakovým nervem vedeny do mozku, kde dochází k jejich interpretaci jako obrazu. Sítnice obsahuje dva typy světločivných buněk: tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivější na světlo a umožňují nám vidět za šera a v noci, zatímco čípky jsou zodpovědné za barevné vidění a vnímání detailů.

Oko, složitý a fascinující orgán, je oknem do duše a zároveň mistrovským dílem evoluce. Jeho precizní uspořádání umožňuje vnímat světlo, barvy a tvary, a tím nám zprostředkovává krásu a rozmanitost okolního světa.

Zdeněk Pospíšil

Zrakový nerv a mozek

Zrakový nerv je jako důležitý kabel, který spojuje naše oči s mozkem. Tento nerv přenáší informace z oka do mozku ve formě elektrických signálů. Tyto signály vznikají v sítnici, která je umístěna na zadní straně oka. Sítnice obsahuje miliony světločivných buněk, tyčinek a čípků, které zachycují světlo a převádějí ho na elektrické impulzy. Zrakový nerv pak tyto impulzy vede do mozku, kde jsou interpretovány jako obraz. Zrakový nerv je tedy nepostradatelným článkem v procesu vidění. Bez něj by náš mozek nedostával žádné informace o okolním světě a my bychom byli slepí.